Autoři analyzují ekologické parametry plynových kondenzačních kotlů, zastoupení těchto kotlů v provozu a odhadují budoucí vývoj. Na základě analýzy pak odvozují, jak příznivě se přechod na kondenzační techniku projeví v produkci nežádoucích emisí oxidů dusíku.

© Fotolia.com
Úvod
Kondenzační kotle v dnešní době často nahrazují v rezidenční, ale i v komerční oblasti dosluhující staré plynové kotle, které byly nainstalovány především při plošných plynofikacích a hromadné satelitní výstavbě rodinných domů z konce minulého tisíciletí. Článek se zabývá výsledky dlouhodobé studie, která zkoumala ekologický dopad postupných záměn klasických nekondenzačních plynových kotlů v otopných soustavách za nové kondenzační plynové kotle. Vyčísluje na základě předpokládaného množství prodaných kotlů v příslušném roce na domácím trhu, o kolik procent se sníží produkované emise NOx, pokud uvažované počty kotlů budou směrovat převážně do výměn dosluhujících starých plynových kotlů. S provozem kondenzačních kotlů je úzce spojený i vznik nemalého množství kondenzátu a proto se i toto procentuální navýšení snaží článek v hrubých rysech nastínit. V závěru pak srovnává složení obvyklého kondenzátu plynových kotlů s dešťovou vodou v různých lokalitách a legislativními hodnotami pro srážkovou vodu použitelnou k závlahám v ČR.
Vývoj koncentrací NOx a dalších znečišťujících látek do ovzduší není v řadě míst ČR nikterak povzbudivý. Zavedení evropských předpisů Ekodesign a ErP [2, 3, 4] by mělo zajistit snížení spotřeby energie a produkce škodlivých emisí. V oblasti plynových kotlů podmínky těchto předpisů bez problémů splňují plynové kondenzační kotle [1]. V tomto článku se mimo jiné vyčísluje ekologický dopad těchto předpisů. Základem jsou historické trendy a studie odhadu vývoje trhu [6, 7].
Hlavní potenciál v oblasti tepelné techniky pro snižování emisí NOx v ČR
V ČR je potenciál především ve výměnách starých plynových kotlů instalovaných v dobách plynofikace tzn. hlavně ke konci 90. let, kdy bylo postupně nainstalováno cca 450–480 tisíc plynových kotlů do bytových domů, rodinných domů ale i do komerční oblasti. V současnosti řada těchto kotlů již byla vyměněna za nové, ale ve velké míře ještě za klasické nekondenzační typy. Ze statistických dat lze konstatovat, že trh v ČR v posledních letech s mírnými výkyvy dle situace ve stavebním sektoru prodá 55–60 tisíc plynových kotlů. Lze odhadovat, že cca 70–80 % kotlů jde v poslední době především do rekonstrukcí a zbytek do nových instalací, a to buď do nové výstavby nebo i do záměn ještě za staré kotle na tuhá paliva. Řada vývojových souvislostí je obdobná s trhem v západních zemích [6] a lze využít řadu marketinkových studií o vývoji trhu [7]. Do vývoje je nutné zohlednit zpřísňující se legislativu [2, 3, 4], vývoj v oblasti kotlů na tuhá paliva a ceny paliva, plynu, vývoj v oblasti tepelných čerpadel a elektrických kotlů, kde významnou roli hrají dotační programy, cena zařízení, sazby elektrické energie a určitě řada dalších vlivů. Pokud se budeme držet zmíněných předpokladů a pokud nenastanou žádné převratné změny v dodávkách a cenách zemního plynu a jiných energií, tak přechodem na kondenzační techniku se cca během 4–5 let dosáhne obdobného ročního množství prodaných kondenzačních plynových kotlů, jako tomu bylo cca před 10 lety v oblasti plynových klasických nekondenzačních kotlů. Situace a odhadovaný vývoj je uveden v Tab. 1 a na Obr. 1.
Tab. 1 Srovnání odhadů ročního prodeje plynových kotlů v ČR a odhad vývoje (v tisících ks)
| Odhady ročního prodeje plynových kotlů v ČR a odhad vývoje (v tisíc. ks) |
| Rok |
2006 |
2009 |
2011 |
2013 |
2015 |
2016 |
2018 |
2020 |
| Plynové klasické nekond. kotle |
55 |
37 |
35 |
34 |
25 |
15 |
9 |
6 |
| Plynové kondenzační kotle |
10 |
18 |
22 |
24 |
29 |
38 |
45 |
49 |
| Celkem |
65 |
55 |
57 |
58 |
54 |
53 |
54 |
55 |

Obr. 1 Odhadovaný vývoj prodeje plynových kotlů na českém trhu
Analýzou dat získaných od některých velkých dodavatelů [8–14] na trhu v ČR bylo odhadnuto procentuální obsazení jednotlivých výkonových rozsahů a spočten předpokládaný vývoj. Ve výhledu pro další roky lze předpokládat, že se skladba bude lehce měnit. Klasické plynové nekondenzační kotle s výkonem nad 30 kW budou plně nahrazeny kotli kondenzačními. Vzhledem k vyšší úrovni zateplování všech budov, lze předpokládat i rostoucí podíl kotlů s menším výkonem. Poroste podíl rekonstrukcí.
Tab. 2 Procentuální obsazenost jednotlivých výkonů v odhadované skladbě prodeje plynových kotlů
| Výkonová skladba |
Rok 2015 |
Počet klas. kotlů |
Počet kond. kotlů |
Výhled 2018 |
Počet klas. kotlů |
Počet kond. kotlů |
Výhled 2020 |
Počet klas. kotlů |
Počet kond. kotlů |
| do 15 kW |
14 % |
3500 |
4060 |
16 % |
2000 |
7200 |
20 % |
1400 |
9800 |
| 16–30 kW |
65 % |
16250 |
18850 |
64 % |
7000 |
28800 |
61 % |
4600 |
29890 |
| 31–50 kW |
18 % |
4500 |
5220 |
17 % |
0 |
7650 |
16 % |
0 |
7840 |
| 51–120 kW |
3 % |
750 |
870 |
3 % |
0 |
1350 |
3 % |
0 |
1470 |
| Celkem |
100 % |
25000 |
29000 |
100 % |
9000 |
45000 |
100 % |
6000 |
49000 |
Při dosazení zastupujících kotlů pro jednotlivé výkonové rozsahy lze získat přibližné parametry a vlastnosti pro danou výkonovou skupinu v příslušné době (například výkonovou skupinu 16–30 kW bude zastupovat kotel se jmenovitým výkonem 24 kW). Zastupující kotel bude mít vzhledem k vyvíjející se legislativě s postupující dobou i vylepšující se technické vlastnosti, proto je počítáno s jinými hodnotami NOx pro následně vyhodnocované roky v tabulce dále. Takto je to postupně vyčísleno pro naznačené výkonové skupiny běžně používaných plynových kotlů.
Tab. 3 Množství emisí NOx (v kg/hod při jmenovitém výkonu) vzniklých z odhadovaného prodeje kondenzačních plynových a klasických plynových nekondenzačních kotlů
| Emise NOx |
NOx za 2015 [kg/hod] |
NOx za 2018 [kg/hod] |
NOx za 2020 [kg/hod] |
| Poč. kotlů |
NOx |
Celkem |
Poč. kotlů |
NOx |
Celkem |
Poč. kotlů |
NOx |
Celkem |
| Kotle do 15 kW |
| 12 kW klasické |
3500 |
100 |
4,2 |
2000 |
40 |
0,96 |
1400 |
40 |
0,672 |
| 14 kW kondenz. |
4060 |
25 |
1,421 |
7200 |
25 |
2,52 |
9800 |
20 |
2,744 |
| Kotle 16–30 kW |
| 24 kW klasické |
16250 |
110 |
42,9 |
7000 |
60 |
10,08 |
4600 |
50 |
5,52 |
| 24 kW kondenz. |
18850 |
50 |
22,62 |
28800 |
45 |
31,104 |
29890 |
40 |
28,694 |
| Kotle 31–50 kW |
| 45 kW klasické |
4500 |
140 |
28,35 |
0 |
– |
0 |
0 |
– |
0 |
| 45 kW kondenz. |
5220 |
70 |
16,443 |
7650 |
45 |
15,491 |
7840 |
40 |
14,112 |
| Kotle 51–120 kW |
| 100 kW klasické |
750 |
145 |
10,875 |
0 |
– |
0 |
0 |
– |
0 |
| 100 kW kondenz. |
870 |
70 |
6,09 |
1350 |
60 |
8,1 |
1470 |
50 |
7,35 |
CELKEM
Klasic. / Kondenz. |
86,325 / 46,574 |
11,040 / 57,215 |
6,192 / 52,9 |
Hodnoty uvedené ve sloupcích se samotným nadpisem NOx jsou v (mg/kWh) pro příslušný typ kotle (získaných z manuálů výrobců), hodnoty ve sloupci Celkem jsou vyjádřením emisí NOx v kg pro hodinový provoz příslušných vyhodnocovaných kotlů ve jmenovitém výkonu. Hodnoty uvedené v řádku CELKEM Klasic. / Kondenz. jsou celkové hodnoty emisí pro hodinový provoz při jmenovitých výkonech kotlů a ukazují již poměr hodinových emisí NOx klasických nekondenzačních kotlů vůči kondenzačním plynovým kotlům předpokládaně prodaných v daném roce.

Obr. 2 Vývoj emisí NO
x produkovaných plynovými kotli prodaných v ČR v příslušném roce (v kg za 1 hod provozu při jmenovitém výkonu předpokládaného prodeje nových kotlů)
Zvýšená tvorba kondenzátu
Obdobně jako jsme určili množství emisí NOx při hodinovém jmenovitém výkonu předpokládaného množství prodaných nových kotlů v příslušných letech, můžeme vyhodnotit například i množství vzniklého kondenzátu za den provozu v otopné sezóně při jmenovitém výkonu odhadované skladby nových kotlů – viz následující tabulka. Zde byl výpočet zjednodušen tak, že místo 24hod provozního cyklu s dynamicky se měnícím výkonem kondenzačních kotlů v otopné sezóně bylo počítáno pouze s 8hod cyklem, ale při jmenovitém výkonu níže uvedené skladby nových kondenzačních kotlů v otopné sezóně daného roku.
Tab. 4 Množství kondenzátu vzniklého za den provozu kondenzačních kotlů v otopné sezóně
| Množství kondenzátu |
hl za den v roce 2015 |
hl za den v roce 2018 |
hl za den v roce 2020 |
| Poč. kotlů |
l/hod |
Celkem |
Poč. kotlů |
l/hod |
Celkem |
Poč. kotlů |
l/hod |
Celkem |
| Kotle do 15 kW |
| 14 kW kondenz. |
4060 |
1,1 |
357,3 |
7200 |
1,15 |
662,4 |
9800 |
1,2 |
940,8 |
| Kotle 16–30 kW |
| 24 kW kondenz. |
18850 |
1,6 |
2412,8 |
28800 |
1,65 |
3801,6 |
29890 |
1,7 |
4065 |
| Kotle 31–50 kW |
| 45 kW kondenz. |
5220 |
3,7 |
1545,1 |
7650 |
3,75 |
2295 |
7840 |
3,8 |
2383,4 |
| Kotle 51–120 kW |
| 100 kW kondenz. |
870 |
11 |
765,6 |
1350 |
11,1 |
1188 |
1470 |
11,2 |
1317,1 |
| CELKEM [hl] |
5 081 |
7 947 |
8 706,3 |
Počet kondenzačních plynových kotlů zůstal shodný jako v tabulce 3; ve sloupci l/hod je uvedené max. množství vzniklého kondenzátu vybraného kotle se jmenovitým výkonem za 1 hodinu provozu (údaje z instalačních manuálů příslušných kotlů [8–14]) a ve sloupci Celkem je z předpokladů a odhadů vypočítané celkové množství kondenzátu vzniklého z nových kondenzačních plynových kotlů v dané výkonové skupině a za 1 den provozu v otopné sezóně vyhodnocovaného roku. Technickým vývojem kondenzačních plynových kotlů, sofistikovanější regulací a připravenějšími otopnými soustavami na provoz kondenzační techniky v pozdějším období lze předpokládat i vyšší množství vyprodukovaného kondenzátu.
Aby s uváděným množstvím vzniklého kondenzátu nevznikaly obavy z používání kondenzačních plynových kotlů, pokusili jsme se srovnat obvyklé chemické složení kondenzátu s kvalitou dešťové vody v některých lokalitách ČR vážené srážkovým úhrnem (ČHMÚ) [16] a přípustnými hodnotami ukazatelů jakosti závlahové vody užívané např. v zemědělství dané normou ČSN 75 7143 [15]. Tato norma kvantifikuje nejvyšší přípustné hodnoty do tří tříd – I. Vhodná závlahová voda, II. Podmínečně vhodná závlahová voda a III. Nevhodná závlahová voda.
Z dostupných podkladů jsme vytvořili Tab. č. 5, ze které je pak patrné, že kondenzát se v mnoha ukazatelích chemického složení dostává pod přípustné limity Vhodné závlahové vody používané např. v zemědělství a po případné následné neutralizaci vzniklého kondenzátu, je jednoznačně vodou neškodnou.
Tab. 5 Srovnání obvyklého chemického složení kondenzátu vznikajícího provozem plynových kondenzačních kotlů při spalování zemního plynu s kvalitou dešťové vody ve vybraných lokalitách v ČR [16] a přípustnými hodnotami ukazatelů jakosti závlahové vody dle ČSN 75 7143 [15]
Složení kondenzátu odpovídá stavu před jeho neutralizací, která u menších výkonů kotlů není nutná.
Závěr
Z grafu na Obr. 2 je názorně viditelný rozdíl v celkové hodinové produkci emisí NOx ve výhledu nově prodanými plynovými kotli při jejich jmenovitém výkonu v daném roce na českém trhu. Rostoucím podílem kondenzačních plynových kotlů dojde k postupnému snižování produkce škodlivých emisí. Procentuální snížení ve tvorbě emisí NOx novými plynovými kotli bude v roce 2018 oproti roku 2015 téměř 50 %. Zpřísněním legislativy se pak v roce 2020 můžeme dostat až na 45 % vyprodukovaných emisí NOxzpůsobených dle předpokladů prodanými novými kotli ve srovnání s rokem 2015.
Ve srovnání s rokem 2015 lze odhadovat, že se produkce kondenzátu z předpokládaného počtu nově prodaných kotlů v hodnoceném roce 2018 zvýší o cca 56 % a v hodnoceném roce 2020 o cca 71 %. Po srovnání obvyklého chemického složení kondenzátu a přípustných limit pro vhodnou závlahovou vodu daných normou ČSN 75 7143, lze konstatovat, že v mnoha ukazatelích hodnoty kondenzátu nepřevyšují povolené limity pro závlahovou vodu a po neutralizaci se stává kondenzát vodou neškodnou.
Poděkování
Autoři chtějí poděkovat společnosti Bosch Termotechnika s.r.o. a portálu TZB info za poskytnutí podkladů a informací ke zpracování této studie.